Kočičí ohlédnutí

Než byste řekli miauk, byly pryč. 

Na jarmarku v Kravařích se po nich jen zaprášilo :-)

Jednu kočičku si dokonce našla opravdová kočičí maminka, no vážně.

Jen co tričko uviděla, popadla přesně svou velikost (její tatínek nad tím jen kroutil hlavou)

a se slovy "čiči" mi dala jasně najevo, že ho bere a bez něj prostě neodejde  - teda abych byla

přesná - nenechá se bez něj odnést :-)

Na zámek do Kravař jsme s rodiči jezdívali skoro každé Vánoce. Letos jsem tam porpvé nejela jako vánoční  návštěvník nakupitel, ale hrdě jsem si trůnila na skládací židličce jako prodejce ...

ale lhala bych, kdybych řekla, že jsem nakupitel nebyla i letos. Kdo by mohl odolat? ...

Bylo moc milé zažít si tuhle prodejní vánoční výstavu "z druhé strany" stolu. 

Děkuji moc všem, kteří se u mě zastavili, prohodili slůvko, usmáli se 

a třeba si i udělali radost malovaným dárkem.

***

Děkuji za to, že jsem i já mohla na zámku prodávat.

Děkuji Terezce a Honzovi, protože to byl právě jejich nápad!!! Mě by to ani ve snu nenapadlo :D

No a děkuji svému Milému, že mi zase a znovu dělal pana "přivez, odvez, smontuj, ..." 

Byl to hezký víkend, konečně jsem si uvědomila, že se blíží Vánoce :-)