Pro naši Emilku

První jarní...

den, první jarní tvoření :-) I to sluníčko na nás vykouklo.

Vyskočily teploty a vyskočila i naše chuť pustit se do jarního tvoření.

Chtělo to něco hodně, hodně jednoduchého, aby mi mohl asistovat i Josífek.

A tak jsme spojili příjemné s užitečným. Máme málo skleniček. Teda, není jich málo,

ale když přijede větší návštěva, naše sada čtyř stejných (ehm tří, jedna už to má za sebou) sklenic

 nestačí a na stole jsou tak sklenice "každý pes jiná ves". To by nevadilo, kdyby byly alespoň stejně

 veliké. Nu a tak aby příště děda nemusel závidět babičce, že pije ze "čtyřdecovky", zatím co on

má třeba  jen "dvoudecovku", rozhodli jsme se zrecyklovat skleničky z "chytrého ovoce" :-)

Tatínek nám proděravěl vršky a zbytek už byl v naší režii.

Etiketa nám ze sklenic nešla úplně odmočit, takže prvotní plán polepit sklenice jen zajíčky nevyšel,

my si ale poradili. Objevila jsem kdysi dááávno koupené jednorázové papírové prostírky.

(Nekupovala jsem je s cílem používat je k jejich účelu, ale právě pro voření. Mají hezké vzory a jsou tak nějak odolnější

než obyčejný papír, takže pro náš plán ideální! Jo a byly v akci, ehm, takže celé balení mě vyšlo levněji než jeden vzorovaný papír na scrapbook. No nekup to!) Na skleničky jsem je lepila washi páskou, aby se mi to

 všechno dobře sundávalo, až budu/budeme mít náladu udělat je zase jinačí.

Josífek mi pomohl nakreslit pár zajíčků. Nejdříve jsme to zkoušeli na tvrdý papír, 

když už jsem jich měla vystřihnutých asi deset, napadlo mě udělat je z nalepovací tabulové fólie:D

 

No, nevadí, z papírových si uděláme girlandu:D A ti nalepovací vážně parádně drží a alespoň jsme

nebyli od lepidla. Dalším nečekaným plusem je fakt, že si každý host může svého zajíčka na sklenici podepsat křídou:-) Nálepkové zajdy, které jsme nevybrali na sklinky (jo, nějak jsem se s tím stříháním

 rozjela a bylo jich opravdu hodně) Pepi lepil všude po bytě, i po nás:) A děsně ho to bavilo! O dávání brček

 do dírek ani nemluvím, to jsem o něm nevěděla snad 15 minut, jak ho to chytlo.

 

Když byly skleničky hotové a chuť tvořit ještě stále nebyla dostatečně ukojena, vystřihla jsem pár žlutých (puntík/proužek) zajíčků a spolu s Josífkem jsme jim razničkou dělali ocásky - další parádní věc jak zabavit skoro dvouleťáka:) A ocásky se musely nalepit. Lepidlo versus Pepi, kapitola sama o sobě.... Ještě jim najdeme provázek a uděláme si i z nich girlandu.

Jaro, vítej!

Tak a my (i náš bezinkový sirup) se těšíme na naše jarní návštěvy:-) 

Jak to bylo, pohádko?

Zabloudilo kuřátko...
... ano, dříve či později to přijít muselo. Ač si dávám velký pozor, maluju většinou jen když Pepi spí...

Stačila chvilka nepozonosti, nestihla jsem uklidit ze stolu rozmalovaný obrázek ... 

Připlížila se vyspinkaná ručka šmátralka, ukořistila nevinné kuře a jala se ho vylepšovat.

 Přistižen! Ale pozdě:D Uuuu, místo záchrany kuřete jsem mobilem rychle cvakla pachatele.

Jej, to zní divně, nepřetáhla jsem ho samozřejmě mobilem po hlavě, ale vyfotila,

 že ano, chápeme. 

Josífek rozmalované kuřátko sice vylepšil jen tužkou, ale zachránit už se moc nedalo.

Tak jsem mu ho s láskou (nádech, výdech) věnovala na dotvoření.

Samozřejmě se držel "předepsané barevné kombinace". Prostě profík.

No, mysím, že jsem bez práce:-) Odteď za mě maluje Pepi a já budu vzorně spinkat:D

Píp :-)

VŠEM LIDEM DOBRÉ VŮLE

Krásnou adventní neděli, milí virtuální přátelé :-)
Myslím, že nadešel ten pravý čas, abych Vám popřála ...
Jak jinak, než obrázkem :-)

 Čekají nás první Vánoce s prstýnkama na levém  prsteníčku.
No a toto je náš první společný smrček. Jojo, je malinký, ale je náš! :-)
...
Tyhle dvě krásná vánoční přáníčka jsem dostala od našich integráčat Kiky a Otíka.
Vločku, která se na ně snesla (a vážně ji to tam sluší, že?:) mi poslala Verunka.

...

Jsem Vážně ráda, že máme tolik známých, které chceme obdarovat přáníčkem,

jinak bych asi v očích milého uprostřed té zmizíkové euforie vypadala jako blázen:D

 

Zmizíkovo/inkoustové kreslení mě naprosto pohltilo :-)

Při pohledu na moje ruce zamo(d)řené inkoustem se mi úplně vybavilo,

jak jsem kdysi dááávno psala bombičkovým perem:D Pch, kam se hrabou dnešní gumovací, že?

To když jsem kdysi chtěla vyrobit takovéhle přání, musela jsem rozstřihnout bombičku
a vymatlat ji na papír :D :D :D (Njn, v té době jsem netušila, že se dá inkoust koupit i ve flaštičce:-)

Pracovní listy HV - M (do třetice všecho dobrého)

Je to už nějaký pátek (dobře, pár let),

co jsem vytvořila pracovní listy spojující učivo hudební výchovy a matematiky. 

Je to už taky nějaký pátek (dobře, pár let),

co jsem je tady začala postupně vystavovat. 

A proč se k nim zrovna dnes vracím? Je to několik minut, co jsem si uvědomila,

že jsem vám je tady nenabídla všechny! Takže je nejvyšší čas to napravit.

Asi bych se k nim už na blogu nevracela, ale s nástupem nového školního roku

se mi kupí maily s přáním o jejich zaslání a já mám z toho velkou radost.

Takže pokud je i mezi Vámi někdo, komu by se třeba mohly hodit,

tady jsou a stále platí nabídka: 

kdo by měl zájem o zaslání v pdf bez vodoznaku a s "kuchařkou jak na ně", 

napište, ráda pošlu :)

(veronika.machova@email.cz)

Tímto tedy napravuji svůj rest a vystavuji poslední dva (archivní) pracovní listy.
(ukážou se po rozkliknutí celého článku)

Těm, které máme rádi

Při "uklízení letního alba" jsem objevila pár fotek z letních prázdnin, kdy jsem dělala
hlídací tetu autíkovi Adámkovi (a sem tam i jeho mladší sestřičce Helence). Tak si říkám, 

že mám kolem sebe samé děti, které rády vyrábí nebo zpívají ... nebo rovnou obojí :-)

Jooo, mám já to ale štěstí, to se to pak hlídá nebo učí jedna báseň, 

když máme společného koníčka :D
 

S Adámkem a s Helenkou jsme toho v létě stihli vyrobit celkem dost :)

... Třeba melouny přímo k nakousnutí (s nebem nad hlavou)  

nebo  popelnice na tříděný odpad a popelářské auto.

Recyklujeme

Adámkovou oblíbenou hrou je hra na popeláře. Jako správný popelář potřeboval 

opravdické popelářské auto ... a popelnice samozřejmě. Adámek totiž třídí odpad! 

Když  se pustil do barvení auta, trošku jsem koulela učima a uvažovala, jestli opravdu 

vyrábíme popelářský vůz. U nás prostě jezdí oranžoví popeláři. Jenže u Ádi modří. 

Takže já žila celou dobu v omylu! Pro mě byli vždycky všichni popeláři oranžoví :D

No jací jezdí u vás??? ... A vzpomněla jsem si, že když jsme byly se ségrou malé, 

taky jsme jedno popelářské (ehm, šedé) auto doma měly. Dokonce jsme taky 

chtěly být popelářem, stejně jako teď Adámek. Hm, nějak nám to nevyšlo ...

 ... a když už jsme u toho recyklování ... babička měla narozeniny ... a dostala peněženku :-)

...

Prázdninám už sice odzvonilo, ale já se teprve teď dostávám do drahocenného archivu naší

"tvořivé prázninové hlídací dílničky" :-) Při pohledu na plnou složku fotek se nestačím divit, 

co všechno jsme za tu chvilku zvládli vyrobit. Už teď mi to chybí ... Takže tak. :D

To pravé ořechové .. ehm, melounové

V průběhu mých středoškolských a vysokoškolských prázdnin jsem prošla nespočet brigád.

V Seliku jsem balila paštiky, v Globusu krájela sýry, v Jednotě jsem si málem amputovala 

ruce u salámů. Došlo i na čepování piva v bistru a práci s kartonem v Model obalech.

Jedny prázdniny jsem dokonce brigádničila spolu s mojim Milým - a to rovnou ve Skotsku 

na malinovém poli. ( Tehdá tady :-)

... Ale letos ... letos je to úplně vonačejší "brigádničeníčko" ... Hlídám :-)
Někdy za mnou příjde Linduška, jindy zase Adámek. S Adámkem občas dorazí i jeho
sestřička Helenka a to teprvá začne ta pořádná mela! Když zrovna nelítáme po venku,
tak tvoříme. Óóó jak mě to baví. (Snad to tak baví i ty neunavitelné turbomyšáky!)

Občas stíhám to naše tvoření dokumentovat a myslím si, že by byla škoda
nechat si to jen pro sebe. Tak alespoň malá ochutnávka. Dáte si? :-)

V pátek jsme měli chuť na meloun :-) Adámek si ho trošku přepeckoval,
ale mně ten jeho peckovník moc chutnal. Abych byla upřímná, lepší
meloun než od těchhle dvou pěstitelů jsem ještě nikdy nejedla :D

 ... S Helenkou jsme už i plstily. Je to holka šikovná - květinka ve vlasech nechť je tomu důkazem  :-)

.. A když byl u mě jednou Áďa sám, vzniklo tohle sluníčko s mráčkem.

To dopoledne mě opravdu mile překvapil. Na svou oblíbenou hru " na popeláře" si ani nevzpomněl.

Jen barvil a barvil a barvil. Ruce na paprsky si nechával obkreslovat tak ochotně, že jsme

jich měli mnohem více, než bylo potřeba. Takže zatímco jsem vystřihovala, sám se chopil

"dobré modré" ... a pak už jsme byli jen krůček od nápadu vyrobit k sluníčku mráček :-)

Tak schválně, kdy naposled jste si obkreslili ruku?! :D

Kdo si hraje - nezlobí ( ... se říká ... :-)

Jak jsem psala minule, prázdniny mám zatím dosti hravé a veselé. A to do posledního písmenka:-)

 Například při včerejší procházce s Li  mě zastavil nějaký dědula se slovy: "Mladá paní, 

na mateřské je stejně nejlépe, viďte? Úplně z vás ta radost září." ... uctivě jsem mu poděkovala, 

ale popravdě jsem mu odpověděla, že jak je na mateřské skutečně nevím, zatím "jen" hlídám. 

On na to: "Ahá, takže teta, no ale až budete mít svoje, tak vám to slušet bude, to se hned pozná."
Opravdu mě tím potěšil:-) No a tak jsem zase uctivě poděkovala 

a prozradila jsem mu, že zatím nejsem žádná teda a že tohle je moje nastávající švagrová :D 

Linduška moje slova jen potvrdila: "Jo, todle není teta, ale Verunka!"

... Také si tak skvěle rozumíte se švagrovou?:D

U nás teď frčí divadlo. Loutky přibývají jako houby po dešti, nestíhám malovat, ale prostě 

princezna musí mít princeznovské sestřičky, tatínka krále,  draka, který ji bude chtít sežrat, 

prince, který ji vysvobodí, kašpárka, aby bylo na hradě veselo, kuchaře, který ji připraví 

svatební hostinu ... co k tomu dodat, malujeme, lepíme a já nestíhám strouhat pastelky:D

 ... no a po obědě si čteme. Teď je v kurzu Kuky. Li  přečte nadpis pohádky 

(úplně sama a to jí bude v zimě teprve 5 roků! :-) no a já čtu potom pohádku:)

A protože je to holka šikovná a umí už i psát, napadlo mě, že napíšeme dopis babičce a dědečkovi.

Aby to nebyl jen tak obyčejný dopis, zahrály jsme si nejprve na fotoateliér a Linduška potom
vzkaz babičce a dědečkovi napsala na čerstvou, letně vyzdobenou fotku :-)

Hned bych si to s Lindou vyměnila a alespoň na jeden den byla malá:-)

Malování na děti v Bílčicích

=  moje srdeční záležitost :)

Sedím u babičky a dědy v obýváků a babi jen tak mimochodem prohodí, že se u nich

ve vesnici za dva dny slaví Den děti - a brouk je v hlavě:D Tak si říkám, že by bylo bájo

malovat na děti zrovna v Bílčicích! No a baička se toho chytla a už jsme si to spolu mašírovaly

za starostou, jestli by se mu nehodila ještě jedna "atrakce" - já s barvičkama :D  A ono jooo!:-)

 

... A teď mažu odrovnané rameno a lopatku. Dva víkendy za sebou s rukou předpaženou na několik
hodin dá zabrat. Au:) Ále co, během malování jsem to vůbec nevnímala. Na židličce
přede mnou se mi střídal jeden "zájemce" za druhým, což mě moc těšilo!:) A navíc o mě bylo
prvotřídně postaráno. Dokonale vychlazenou kofolu mi přinesl až pod nos sám pan starosta
a za chvíli přicupital i kuchař s poctivým domácím bramborákem!!! :D

Bylo to milé odpoledne. Příště zase ráda příjdu:) Moment, kdy se na sebe po domalování děti
kouknou do zrcátka a spokojeně si v něm svůj "nový obličej" prohlížejí s úsměvem od ucha k uchu
je k nezaplacení :-)

Pár fotek navíc jsem ještě vložila na facebook. Kdo chtěl nakouknout, tak tady :-)

Pirátský dětský den s pozvánkou ...

V neděli 2. června obsadili zámecký park ve Velkých Hošticích piráti a ukryli v něm poklad! 

Kdo ho chtěl najít, potřeboval mapu. Jenže v tom byl právě ten háček! Piráti si kousky mapy 

rozdělili. Jelikož je nehodlali nikomu vydat jen tak, připravili pro všechny hledače záludné úkoly ...

Foto: "mistrking" - upravená

K něčemu se vám teď přiznám, já byla taky jedním z pirátů! Část mapy jsem sice neobdržela,

ale nevyšla jsem s prázdnou! Byl mi dán štětec a barvy! HOHOOO! Připojila jsem se tedy 

k "malovací pirátské četě", která měla za úkol změnit všechny hledače pokladu k nepoznání!

... a tady už jsou výsledky mého pirátského snažení spolu s ochutnávkou úkolů spletitých úkolů ...

Foto: "mistrking" - upravená

Foto: "mistrking" - upravená

 Foto: "mistrking" - upravená

 Foto: "mistrking" - upravená

Při pohledu na ty úkoly jsem docela litovala, že nejsem dítě:D Organizátoři si na tom dali opravdu záležet!
Už teď se těším, co si vymyslí příští rok!!!

Přeju krásný (snad už sluníčkový) víkend! Co plánujete? Já zítra (8.6.) vyrážím na další dětský den:-)
Pokud nevíte co se zítřejším odpolednem, jste srdečně zváni!

Dětský den se koná v Bílčicích (stránky obce zde) v areálu Hospůdky na kopci, od 14 hod.
Z Bílčic je to co by kamenem dohodil na Slezskou Hartu a ta jistě za výlet stojí!
Moc ráda vás uvidím a ještě raděj zmaluju k nepoznání! :-)

ZAJÍC MUDROSLAV

Své jméno si nezasloužil jen tak. 

Mudrovat umí kdekdo. Ale být moudrý, to je jiná! :-)

Mudroslav vede Lesní školu, ve které pořádá přednášky pro všechna zířátka z lesa.

No já bych ho hned vyměnila za některé své přednášející!

ŽABKA ZVĚDAVKA

 Kdykoliv se kdekoliv cokoliv děje, žabka je tam.

No jak by né, když je to lesní novinářka! 

Notýsek, tužka a hromada otázek, to je celá ona :-)

JEŽEK DRŽGREŠLE

 Jojo, je to šetřílek. Ale nemějte mu to za zlé, asi to má v genech:)

 Pan Držgrešlě se nám dnes pěkně vyfintil. Hotový lázeňský švihák, nemyslíte?

Ale kam se to chystá? ... :)

MEDVÍDKA KVĚTINÁŘKA

Myslím, že právě dnešní "první máj" je tím pravým dnem pro představení

Bručimírovy medvědí lásky - Medvídky Květinářky :-)

Medvídka i se dvěma medvíďaty čeká v lese Vrbihabru na svého Bručimíra, 

který se jednoho dne nevrátil domů ... Proč se nevrátil? Co se mu stalo?
 Bude zase medvědí rodinka pohromadě? 

To vše vám odtajní pohádka:) Pusu na to! 

KOZA NEURÓZA

Říká se, že doktorem lesa je datel. V Hustníku datla nepotřebují ... :-)

Máte psychický problém? Neuróza vás pozve do své tůňky, kde se o 

vás prvotřídně postará. Ovívání lopuchem a trpělivé naslouchání zaručeno!