Puntíky "alá hala bala" podruhé ...

Víte, co je na "puntíkování" tak úúúžasného? (Kromě samotné radosti z tiskání?)
MUSÍTE nejprve vypít lahvinku vína, abyste získali tiskátko =  korek :D

Tak puntíkům zdar! ... škyt ... :D

Puntíky alá hala bala

Tak už jsem taky podlehla "tiskátkům". Nemohla jsem se dál dívat na to, jak si všichni vesele tisknou

 a já pořád nic. Tak třeba Janička nebo Markétka. Tisknou si originální látky jak o život a já jen 

obdivuju a obdivuju. Jenže holky jsou švadlenky, látky ony využijou. Co já bych dělala s potištěnou

 látkou? Můj "tiskařský chtíč" byl však neodbytný a tak to schytal papír. No a pak pořadače :D 

Z potisknutých papírů jsem si pak vyrobila malé sešity, protože těch není nikdy dost :-)

... Ale víte co? Ono je to fakt nebezpečně návykové. Hnedle druhý den po mém "papírovém útoku" 

jsem rozbalila barvy na textil a odneslo to jedno mini tričko a dvě bodýčka .. zatím ...

... A co vy? Už jste také podlehli "tiskománii" ? :D

A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion!

... tentokrát pro malé, menší a i ty nejmenší :-)

... pro Janičku, pro Moničku, pro Ivanku (Moniččina panenka:-), pro Elišku ...

a několik se mi jich zatoulalo až na fler. Tak snad si je tam taky nějaká " kočičí mámá" najde :-)

Recyklujeme

Adámkovou oblíbenou hrou je hra na popeláře. Jako správný popelář potřeboval 

opravdické popelářské auto ... a popelnice samozřejmě. Adámek totiž třídí odpad! 

Když  se pustil do barvení auta, trošku jsem koulela učima a uvažovala, jestli opravdu 

vyrábíme popelářský vůz. U nás prostě jezdí oranžoví popeláři. Jenže u Ádi modří. 

Takže já žila celou dobu v omylu! Pro mě byli vždycky všichni popeláři oranžoví :D

No jací jezdí u vás??? ... A vzpomněla jsem si, že když jsme byly se ségrou malé, 

taky jsme jedno popelářské (ehm, šedé) auto doma měly. Dokonce jsme taky 

chtěly být popelářem, stejně jako teď Adámek. Hm, nějak nám to nevyšlo ...

 ... a když už jsme u toho recyklování ... babička měla narozeniny ... a dostala peněženku :-)

...

Prázdninám už sice odzvonilo, ale já se teprve teď dostávám do drahocenného archivu naší

"tvořivé prázninové hlídací dílničky" :-) Při pohledu na plnou složku fotek se nestačím divit, 

co všechno jsme za tu chvilku zvládli vyrobit. Už teď mi to chybí ... Takže tak. :D

Sova k sově sedá ...

Chtělo se mi malovat. Jenže tolik času, abych vytahovala  a míchala barvy jsem neměla.

Dobře, taky jsem byla trošku líná a při představě, jak mám zase všecko umatlané

od barviček a budu to muset uklidit se mi ježily vlasy. Takže tak. Souhrou těchno 

okolností (tvořivé chtění a uklízecí nechtění) vznikly tyto  "nebarevné" sovičky ...

... a snad poprvé jsem obrázkem obdařila i puntíkatý kousek oblečení :)

 

 

... dneska už se ale zase matlám s barvičkama  :-)

To pravé ořechové .. ehm, melounové

V průběhu mých středoškolských a vysokoškolských prázdnin jsem prošla nespočet brigád.

V Seliku jsem balila paštiky, v Globusu krájela sýry, v Jednotě jsem si málem amputovala 

ruce u salámů. Došlo i na čepování piva v bistru a práci s kartonem v Model obalech.

Jedny prázdniny jsem dokonce brigádničila spolu s mojim Milým - a to rovnou ve Skotsku 

na malinovém poli. ( Tehdá tady :-)

... Ale letos ... letos je to úplně vonačejší "brigádničeníčko" ... Hlídám :-)
Někdy za mnou příjde Linduška, jindy zase Adámek. S Adámkem občas dorazí i jeho
sestřička Helenka a to teprvá začne ta pořádná mela! Když zrovna nelítáme po venku,
tak tvoříme. Óóó jak mě to baví. (Snad to tak baví i ty neunavitelné turbomyšáky!)

Občas stíhám to naše tvoření dokumentovat a myslím si, že by byla škoda
nechat si to jen pro sebe. Tak alespoň malá ochutnávka. Dáte si? :-)

V pátek jsme měli chuť na meloun :-) Adámek si ho trošku přepeckoval,
ale mně ten jeho peckovník moc chutnal. Abych byla upřímná, lepší
meloun než od těchhle dvou pěstitelů jsem ještě nikdy nejedla :D

 ... S Helenkou jsme už i plstily. Je to holka šikovná - květinka ve vlasech nechť je tomu důkazem  :-)

.. A když byl u mě jednou Áďa sám, vzniklo tohle sluníčko s mráčkem.

To dopoledne mě opravdu mile překvapil. Na svou oblíbenou hru " na popeláře" si ani nevzpomněl.

Jen barvil a barvil a barvil. Ruce na paprsky si nechával obkreslovat tak ochotně, že jsme

jich měli mnohem více, než bylo potřeba. Takže zatímco jsem vystřihovala, sám se chopil

"dobré modré" ... a pak už jsme byli jen krůček od nápadu vyrobit k sluníčku mráček :-)

Tak schválně, kdy naposled jste si obkreslili ruku?! :D

... a zase ty Miciny!

Mamka za mnou přišla s tím, že by si ráda vybrala nějaké tašky pro své kamarádky.

Ale jaké, když nemám žádné namalované?   Hmm, taky by se mi hodila nějaká taška ...

... a na fleru už taky žádnou tašku nemám. No a tak vznikly tyhle kočičí parádnice.

Tašky pro mamku okamžitě zmizely, objevila jsem pouze nekvalitní fotku ze "sušení",

ale jako důkaz snad postačí :-)

 

... uhádnete, kterou jsem si nechala já?  :D

Umňoukaný polštářek

Léto je plné svateb :-) Nevěříte? Stačí se projít po městě a pozorně koukat.
Kolem vchodů do kostelíků jsou nenápadné hromádky rýžě a okvětních lístků,
před sobotním polednem vás z rozjímání vytrhne radostné troubení aut ...
... kamarádek s novým příjmením příbývá geometrickou řadou:-)

No a já maluju další a další a další svatební polštáře:) 

Tentokrát pro kamarádku Martinku ... a jeden na fler:-) ...

A aby byl dárek dotáhnutý do konce, došlo zase i na kočičí přáníčko.

Jooo, stejně jako tehdá pro Lucku.

Tak snad se bude novým majitelům hezky usínat :-)

Žabky Kvákalky

Hned bych si to s nimi vyměnila. Čvachtala bych se v rybníku a hopsala po lese! :-)

Danut mamut

Znám jednu milou bytůstku, jsmenuje se Danutka. Jednou za mnou Danutka přišla s tím, 

že by ode mě chtěla tričko. Tak jsem si řekla, sakriš, tričko pro Danut? Pro výtvarnici Danut? 

Vždyť ona si umí namalovat tričko sama a určitě mnohem lepšejší. A ona na to, že ho chce 

jakože na památku. Studovaly jsme spolu totiž hudebku, abyste mi rozuměli:-) 

Jo a má tam bát někde napsáno "danut mamut" a zbytek už je na mně :D Takže tady je ... 

(Aj se slečnou zadavatelkou:)

K slavnostnímu "odhalení a předání" došlo na místě skutečně stylovém a nanejvýše vhodném. 

Přímo ve stanovém městečku Colours of Ostrava :-)